Přišlo to...

7. ledna 2013 v 12:49 | Ver |  Pocity
Neumím a ani nechci umět o sobě psát. Ale tohle chci a potřebuju.
Okamžik, kdy se vám hlavou honí spoustu věcí. Když jste zoufalí, je vám hrozně, nezvládáte školu a coby spolužáci se najednou stanou igoranty.


Jako vzduch.

Abych řekla pravdu, oni jsou ke mně takoví už od začátku. Kdykoliv, kdekoliv, neustále. Nenechají si od vás nic vysvětlit, oni vás ani neznají a takhle se chovají. Nechápu to a nikdy nenajdu ten důvod, proč tomu tak je. Ale mrzí mě to šíleně, potřebuju se někomu svěřit a ono není komu.

Kdo má poslouchat každodenní pomluvy? Mám toho fakt dost. Cítíte z nich jenom odpor, NIC jiného. Kolikrát jsem slyšela: ,,Budu se snažit s tebou mluvit, uvidíš." Ale nikdy, NIKDY se nikdo nepokusil se mnou prohodit pár slov.

Slzy jsou 99% citů a 1% vody.

Chvilku to vydržíte, ale osm let a denodenně? Nechci už být tou "šedou myškou", které si nikdo nevšímá. Přeju si změnu. Přeju si, aby se ke mně tak nechovali. Přeju si, abych byla oblíbená.

A takový nával pocitů je pořád, cítíte se sami bez nikoho. Nemáte už sílu to dál trpět. Musím to změnit, musím se dál pokoušet, nikdy to nevzdat. Nikdy se nevzdávejte, pamatujte, že naděje umírá jako poslední.
 


Komentáře

1 Claire | Web | 7. ledna 2013 v 16:31 | Reagovat

Přeju Ti hodně štěstí a doufám, že se Ti podaří najít aspoň jednoho človíčka Tobě blízkého.
Víš, že já jsem tu vždycky pro Tebe... :)
Možná se to nehodí, ale vážně krásný citát z Tvojí hlavy, ten o těch slzách. Hlavně pravdivý.

Snad v Tvém životě budou hrát roli jen slzy štěstí.. A můj oblíbený ÚSMĚV. :) Držím pěsti.
Claire

2 Šagííí | Web | 7. ledna 2013 v 20:33 | Reagovat

Ver já Ti rozumím, chceš být oblíbená. Být ve třídě někdo zajímavý, obdivovaný a já nevím co ještě. Jak mě se líbí cokoliv na oblíbených a já jsem zase jenom ta co pomůže nebo dá opsat úkol. Ani nevíš kolikrát jsem kvůli tomu brečela, dokonce se i zhoršila ve škole, ale je načase říct dost a mít se ráda. Smát se a chovat se jako bychom byly ty nejlepší holky ve tříde... Nevím jak to líp napsat, ale piš si, že vím co to je a jaké to je. Napiš mi a vylij si ke mě srdíčko, já to nikomu nepovím - tvoje Verča. Mám Tě ráda :)

3 silentday | Web | 7. ledna 2013 v 20:49 | Reagovat

[1]: Díky moc. Si moc hodná. Jen škoda, že jsi tak daleko...:(

[2]: Verčo, máš pravdu, moje slova. Díky moc. Taky Tě mám ráda. :)

4 Šagííí | Web | 7. ledna 2013 v 21:49 | Reagovat

[3]: Jo a prvním krokem ke změně bude to, že na tu tvojí vizizku dáš vidět tu tvojí nejlepší stránku, takže hodná, chytrá, přátelská, poctivá atd... ne líná atd... jo ;)

5 Elle | Web | 7. ledna 2013 v 22:44 | Reagovat

tak tohle si přeje být každý, být ve třídě oblíbený, a vůbec okolo sebe mít lidi, kterým se může jít vyplakat na rameno... mít člověka, za kterým můžu přijít třeba ve tři ráno a on mě nevyhodí!
přeju ti hodně štěstí, dobře, že to nevzdáváš, protože vzdávat se nemá! a nesmí :) držím palce!
a spolužáci někdy vážně umí být pěkné zlo... ale kašli na ty, co ti za trápení nestojí :-)

6 Viviema | Web | 8. ledna 2013 v 9:13 | Reagovat

Kdo jiný by psal články na mém blogu než já :-)Jinak díky za návštěvu, rozhlédnu se i tu :)

7 silentday | Web | 8. ledna 2013 v 14:26 | Reagovat

[4]: Dobře :D

[5]: Nápodobně. Díky moc.

[6]: Byl fakt hodně dobrý. I já Tobě děkuji za návštěvu. :)

8 metztli | E-mail | Web | 8. ledna 2013 v 14:59 | Reagovat

Znám to. Na základce jsem byla otloukánek 5 let, na gymplu následujícíh 8. Cokoliv jsem pro třídní star mohla udělat začínalo a končilo opisováním úkolů a raděním během písemek. Ale pak jsem zase byla tak divná.
Změnila to až vysoká. pořád jsem ta divná, to jo, jsem moc veselá, někdy moc hlučná, s divnými vtipy, které nikdo nechápe. Ale maj mě rádi. Právě proto, jaká jsem. Konečně mám několik přátel, takových těch, na které se můžeš spolehnout. trvalo to, ale dočkala jsem se.
I ty se dočkáš, ničeho se neboj, jen vydrž. Pak se těm všem oblíbeným nanynkám budeš moc vysmát ;)

9 silentday | Web | 8. ledna 2013 v 15:07 | Reagovat

[8]: Je dobré, že máš podobnou zkušenost jako já. Jen myslím, že takové to u mě na základce nebylo. Cítím se tak jen na gymplu.
Doufám a věřím v to. Jinak díky za podporu a návštěvu mého blogu. :)

10 beunforgettable | Web | 8. ledna 2013 v 16:27 | Reagovat

Poprvé vidím tuto situaci z jiného úhlu. Už budu skoro maturovat, ale jak na ZŠ tak na SŠ, jsem nepatřila mezi ty šedé myšky. Musí to být náročné, ale pokud chceš změnu od nich, začni u sebe. Určitě něco vymyslíš! Držím palce.

11 silentday | Web | 8. ledna 2013 v 18:27 | Reagovat

[10]: Vím, že mám nejdřív začít od sebe, ale není to úplně lehké. Já se tolik snažila s nimi mluvit, ale oni mě ignorují. Nevím, co mám na sobě změnit. Ať jsem jakákoliv, oni si mě nevšímají.

12 lastmessage | 12. ledna 2013 v 13:14 | Reagovat

No já být tebou na sobě hlavně nic neměním.Dřív nebo později se najde někdo kdo tě bude brát takovou jaká jsi,budeš moct být před ním sama sebou,to je opravdový přítel.Vím že to není lehké,já sem měla dřív podobné problémy,jen se tolik nestyď komunikuj s lidmi kteří jsou na tom podobně jako ty.No každopádně přeju ti hodně štěstí :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.